<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                                                                                                                                            <title-group>
                                                                                                                        <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>The Idea of  National Independence in the Works of M. Chokay</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="tr">
                                    <trans-title>Mustafa Çokay’ın Eserlerinde Milli Bağımsızlık Fikri</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="ru">
                                    <trans-title>Идея национальной независимости в трудах М.Чокая</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <article-title>М.Шоқай еңбектеріндегі ұлт тәуелсіздігі идеясы</article-title>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                    <contrib-id contrib-id-type="orcid">
                                        https://orcid.org/0000-0003-3012-5966</contrib-id>
                                                                <name>
                                    <surname>Konıratbay</surname>
                                    <given-names>T.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>HOCA AHMET YESEVİ ULUSLARARASI TÜRK-KAZAK ÜNİVERSİTESİ</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20210331">
                    <day>03</day>
                    <month>31</month>
                    <year>2021</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>105</issue>
                                        <fpage>28</fpage>
                                        <lpage>40</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20210331">
                        <day>03</day>
                        <month>31</month>
                        <year>2021</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>The name M. Chokai as a historical person is known not only in Kazakhstan, Central Asia and Russia, but also in the countries of the European Community. If his ashes rest in the center of Berlin, near Paris there is an alley with his bust. The difficult fate of the glorious son of his people, the new generation began to get acquainted only over the past thirty years. In recent years, a 12-volume collection of works by M. Chokai has been published, where there are a lot of socio-political problems and information that shed light on the past of our people. The article analyzes the fateful judgments of the author about the fate of nations. Readers are presented with political views and attitudes of public figures of the beginning of the twentieth century, as well as information about their future fate. The publication covers numerous information affecting the interests of not only the Kazakh people,   but   also   the   peoples   of  Central  Asia  and  the  Caucasus, as well as countries outside the world. Against this background, М.Шоқай is shown as a major public figure who carried through his life the idea of   the unity of the Turkic peoples.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="tr">
                            <p>Mustafa Çokay sadece Kazakistan, Orta Asya, Rusya için değil Avrupa için de tanınmış tarihî şahsiyetler biridir. Onun mezarı Berlin şehrinin ortasındadır. Paris yakınındaki ağaçlı bir yolda da büstü bulunmaktadır. Böyle dünyaca ünlü bir şahsiyeti Kazak ili ancak otuz yıldır tanımaya başlamıştır. Mustafa Çokay’ın daha sonraki yıllar yayımlanmış olan on iki ciltlik eseri içerisinde halkımızın geçmişine dair siyasi ve toplumsal meseleler oldukça geniş bir şekilde yer almaktadır. Makalede, onun milletin kaderi ve geleceğine dair fikirleri ele alınıp bunlar incelenmiştir. 20. yüzyılın başındaki toplum hizmetkârlarının siyasi prensipleri, aydınların kaderlerine dair kıymetli bilgiler okurların dikkatine sunulmaktadır. Bu yayında ele alınan meseleler oldukça hacimlidir.  Onlar bize Kazak ilinin, Orta Asya ile Kafkasya ve uzak ülkelerin siyasi meselelerini sunmaktadır. Bunlar temelinde Mustafa Çokay, dünya seviyesinde büyük bir toplum hizmetkârı, Türk halklarının birliği idealini savunan bir şahsiyet olarak ele alındı.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="ru">
                            <p>За последние годы было опубликовано 12-томное собрание сочинений М.Чокая, где очень много социально-политических проблем и сведений, проливающих свет в прошлое нашего народа. В статье проанализированы судьбоносные суждения  автора о судьбе наций. Вниманию читателей представлены политические взгляды и установки общественных деятелей начала ХХ века, сведения об их дальнейшей судьбе. В рассматриваемом издании охвачены многочисленные сведения, затрагивающие интересы не только казахского народа, но и народов Средней Азии и Кавказа, а также стран дальнего зарубежья. На этом фоне М.Чокай показан как крупный общественный деятель, пронесший через всю свою жизнь идею о единстве тюркских народов.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <abstract><p>М. Шоқай – бір ғана қазақ, Орта Азия, Ресей емес, Еуропа елдеріне танымал тарихи тұлға. Оның сүйегі Берлин қаласының ортасында жатса, Париждің маңында оның бюсті қойылған аллея бар. Осындай әлемге танылған таңдаулы тұлғасын қазақ елі соңғы отыз жылдың көлемінде тани бастады. Кейінгі жылдары жарық көрген      М. Шоқайдың он екі томдық шығармалар жинағында халқымыздың өткеніне қатысты саяси-әлеуметтік мәселелер ұшан-теңіз. Мақалада автордың ұлт тағдыры мен болашағына қатысты пікірлері сұрыпталып, олардың өміршеңдігі сараланды.   ХХ ғасырдың бас кезіндегі қоғам қайраткерлерінің саяси ұстанымдары, зиялы қауымның тағдыр-талайына қатысты құнды мәліметтер оқырман назарына ұсынылды. Бұл басылымда қамтылған мәселелердің ауқымы аса қомақты. Олар бірде қазақ елі мен жері, бірде Орта Азия мен Кавказ, бірде алыс шетелдердің саяси мәселелерін қамтып жатады. Осы негізде М. Шоқайдың әлемдік деңгейдегі ірі қоғам қайраткері, түрік халықтарының тұтастығы идеясын толғаған тұлға екендігі көрсетілді.</p></abstract>
                                                            
            
                                                                                                                                                <kwd-group>
                                                    <kwd>Саясат</kwd>
                                                    <kwd>  Эмиграция</kwd>
                                                    <kwd>  Ұлт</kwd>
                                                    <kwd>  Кеңестер</kwd>
                                                    <kwd>  Алашордашылар</kwd>
                                                    <kwd>  Түріктердің бірлігі</kwd>
                                            </kwd-group>
                            
                                                <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Politics</kwd>
                                                    <kwd>  Emigration</kwd>
                                                    <kwd>  Nation</kwd>
                                                    <kwd>  Soviets</kwd>
                                                    <kwd>  Alashordyntsy</kwd>
                                                    <kwd>  Unity of  Turks</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="tr">
                                                    <kwd>Siyaset</kwd>
                                                    <kwd>  Göç</kwd>
                                                    <kwd>  Millet</kwd>
                                                    <kwd>  Türk Birliği</kwd>
                                                    <kwd>  Sovyetler</kwd>
                                                    <kwd>  Alaş Ordacılar</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="ru">
                                                    <kwd>Политика</kwd>
                                                    <kwd>  Эмиграция</kwd>
                                                    <kwd>  Нация</kwd>
                                                    <kwd>  Единство Тюрков</kwd>
                                                    <kwd>  Советы</kwd>
                                                    <kwd>  Алашордынцы</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                                                        </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">1.	Абдуллин Х. Мұстафаның өмірі мен өлімі // Ана тілі, 1991, ақпан.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Қара А. Мұстафа Шоқай. Өмірі, күресі, шығармашылығы. – Алматы: Арыс, 2004. – 320 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Қойгелдиев М. Тұтас Түркістан идеясы және Мұстафа Шоқай. – Алматы, 1997.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Нүсіпхан А. Кремльдің түн ұйқысын төрт бөлген Мұстафа Шоқай және оның «Яш Түркістан» журналынан соны деректер //Қазақ әдебиеті, 1998, 8, 15 мамыр.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Оралтай Х. Мұстафа Шоқай және оның шетелдегі ізбасарлары. – Ыстанбұл, 1997. – Б. 251-271.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Садықова Б. Мұстафа Шоқай және Франциядағы қазақ зиялылары // Қазақ елі, 1997, 10 қаңтар.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">7.	Мұстафа Шоқай. Шығармаларының толық жинағы. Он екі томдық. Р.Б.Сүлейменов атындағы Шығыстану институты. – Алматы: Дайк-пресс, 2012-2014.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">8.	Мұстафа Шоқай. Шығармаларының толық жинағы. – Алматы: Дайк-пресс, 5-том, 540 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Данилевский Д. Как черное становится белым // Flashpress.kz, 2010.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Мұстафа Шоқай. Шығармаларының толық жинағы. – Алматы: Дайк-пресс, 8-том, 560 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">11.	Мұстафа Шоқай. Шығармаларының толық жинағы. – Алматы: Дайк-пресс, 4-том, 532 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">12.	Мұстафа Шоқай. Шығармаларының толық жинағы. – Алматы: Дайк-пресс, 3-том, 664 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">13.	Мұcтафа Шоқай. Таңдамалы. 1-том. – Алматы: Қайнар, 1998. – 512 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">14.	Мұстафа Шоқай. Таңдамалы. 2-том. – Алматы: Қайнар, 1999. – 520 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref15">
                        <label>15</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">References
1.	Abdýllın H. Mustafanyń ómіrі men ólіmі // Ana tіlі, 1991, aqpan.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref16">
                        <label>16</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Qara A. Mustafa Shoqaı. Ómіrі, kuresі, shyǵarmashylyǵy. – Almaty: Arys, 2004. – 320 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref17">
                        <label>17</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Qoıgeldıev M. Tutas Túrkіstan ıdeıasy jáne Mustafa Shoqaı. – Almaty, 1997.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref18">
                        <label>18</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Núsіphan A. Kremldіń tún uıqysyn tórt bólgen Mustafa Shoqaı jáne onyń «Iash Túrkіstan» jýrnalynan sony derekter //Qazaq ádebıetі, 1998, 8, 15 mamyr.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref19">
                        <label>19</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Oraltaı H. Mustafa Shoqaı jáne onyń sheteldegі іzbasarlary. – Ystanbýl, 1997. – B. 251-271.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref20">
                        <label>20</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Sadyqova B. Mustafa Shoqaı jáne Frantsııadaǵy qazaq zııalylary // Qazaq elі, 1997, 10 qańtar.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref21">
                        <label>21</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">7.	Mustafa Shoqaı. Shyǵarmalarynyń tolyq jınaǵy. On ekі tomdyq. R.B.Súleımenov atyndaǵy Shyǵystaný ınstıtýty. – Almaty: Daık-press, 2012-2014.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref22">
                        <label>22</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">8.	Mustafa Shoqaı. Shyǵarmalarynyń tolyq jınaǵy. – Almaty: Daık-press, 5-tom, 540 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref23">
                        <label>23</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Danılevskıı D. Kak chernoe stanovıtsıa belym // Flashpress.kz, 2010.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref24">
                        <label>24</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Mustafa Shoqaı. Shyǵarmalarynyń tolyq jınaǵy. – Almaty: Daık-press, 8-tom, 560 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref25">
                        <label>25</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">11.	Mustafa Shoqaı. Shyǵarmalarynyń tolyq jınaǵy. – Almaty: Daık-press, 4-tom, 532 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref26">
                        <label>26</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">12.	Mustafa Shoqaı. Shyǵarmalarynyń tolyq jınaǵy. – Almaty: Daık-press, 3-tom, 664 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref27">
                        <label>27</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">13.	Mumtafa Shoqaı. Tańdamaly. 1-tom. – Almaty: Qaınar, 1998. – 512 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref28">
                        <label>28</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">14.	Mustafa Shoqaı. Tańdamaly. 2-tom. – Almaty: Qaınar, 1999. – 520 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
