<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                <article-categories>
                                            <subj-group  xml:lang="en">
                                                            <subject>Linguistics</subject>
                                                    </subj-group>
                                            <subj-group  xml:lang="tr">
                                                            <subject>Dilbilim</subject>
                                                    </subj-group>
                                    </article-categories>
                                                                                                                                                        <title-group>
                                                                                                                        <trans-title-group xml:lang="tr">
                                    <trans-title>TÜRK BILGE KUTLUK HAKIM&#039;IN SÖZÜ</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>THE WORD OF THE GENIUS TURKIC SAGE KUTLUK</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="ru">
                                    <trans-title>СЛОВО ГЕНИАЛЬНОГО ТЮРКА-МУДРЕЦА КУТЛУКА</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <article-title>ТҮРҮК ДАНА ҚҰТЛҰҚ АБЫЗ СӨЗІ</article-title>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Bekzhan</surname>
                                    <given-names>O.d.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>HOCA AHMET YESEVİ ULUSLARARASI TÜRK-KAZAK ÜNİVERSİTESİ</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20200826">
                    <day>08</day>
                    <month>26</month>
                    <year>2020</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>102</issue>
                                        <fpage>9</fpage>
                                        <lpage>31</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20200826">
                        <day>08</day>
                        <month>26</month>
                        <year>2020</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                <trans-abstract xml:lang="tr">
                            <p>Tonyukuk yazıtı, Moğolistan&#039;ın başkenti Ulan Batur&#039;un 60 km doğusunda, Tula Nehri yakınında yer almaktadır. Yazıt ilk olarak 1897&#039;de E.N. Klements tarafından bulunmuş ve bilimsel alemine tanıtılır. Yazıt ilk kez 1898&#039;de yayımlanır. Aynı yıl           V.V. Radlov yazıtın çevirisini ve transkripsiyonunu hazırlar. 1951&#039;de S.E. Malov,           V.V. Radlov&#039;un Rusça çalışmasını tamamlar ve metni runik yazıtlar koleksiyonuna dahil eder. G. Aydarov Kazak dilinde bir çalışma yapar ve bir kitap olarak yayımlar. Yazıttaki     işaretini YN olarak ve buna uygun olarak başvezirin adını da Toynukuk olarak okumaktayız. İlk araştırmacılar bu işaretin bir tür N sesi olduğunu öne sürmüşlerdir. Bu nedenle İlteriş Kağan&#039;ın başvezirinin adı Rusçada Tonyukuk, Kazakçada Toynukuk olarak okunmaktadır. Yazılı anıtta çözülmemiş birçok gizem vardır. Çünkü eski araştırmacılar, problemi bilgi seviyelerine göre ellerinden geldiğince çözmeye çalışmışlardır. Makalede ilk kez birçok yeni kelime okunmuştur. Karmaşık grafiklerle yazılmış ve YR, RK olarak telaffuz edilen sürekli ünsüzlerin işaretleri ilk kez okunmuş. “ÜYRİLİU” ve “URKI” kelimeleri bu işaretlerle gösterilmiştir. Ayrıca Tonyukuk’un adının Kutluk olduğu, yazıda bir rütbe adı olan ve “Şad” şeklinde okunan kelimenin “Şatduk” şeklinde okunması gerektiği ortaya koyulmuştur.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>The Tonyukuk inscription is located 60 km east of the capital of Mongolia Ulaanbaatar, near the Tula River. The written monument was first found in 1897 by           E.N. Klements and introduced into scientific circulation. The first print was made and photographed in 1898. In the same year V.V. Radlov read and made a transcription and translation of the inscription. In 1951 S.E. Malov supplemented the work of V.V. Radlov in Russian and included the text in the collection of runic inscriptions.  G. Aydarov conducted  a  study in the Kazakh language and published a book. We read this sign in  this  inscription   as YN, and according to this sign the name of the chief vizier was read as Toynukuk. The first researchers suggested that this sign was a kind of sound   N. Therefore, the name of the chief vizier Elteris Kagan was read as Tonyukuk in Russian and Toynukuk in Kazakh. There were many unsolved mysteries in the written monument. Because the former researchers tried to solve the problem as best they could, according to their levels of knowledge. In the article, for the first time, many new words were read, written in complex graphemes and signs of continuous consonants, which are pronounced as YR, RK. The words “UYRILIU” and “URKY” were designated by these signs. It also turned out that Tonyukuk&#039;s name is KUTLUK, and the correct reading of the title of the post was previously Shad - SHATDUK.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="ru">
                            <p>Письменный памятник Тоньюкук расположен в 60 км к востоку от столицы Монголии Улан-Батора, вдоль реки Тула. Письменный памятник впервые был найден и введен в научный оборот в 1897 году Е.Н. Клеменцем. Первый эстампаж был сделан и сфотографирован в 1898 году. В том же году В.В. Радлов прочитав,  сделал транскрипцию и перевод памятника. В 1951 г. С. Е. Малов дополнил труд               В.В. Радлова на русском языке и включил текст памятника к своему сборнику рунических надписей. Г. Айдаров провел свои исследования и выпустил сборник на казахском языке.   - данный знак памятника был прочтен как ЙН, и в связи с этим, имя главного визиря было прочтено как Тойнукук. Первые исследователи предположили, что этот знак был разновидностью звука H. Поэтому имя главного визиря Эльтерис кагана по-русски было прочтено как Тоньюкук, в соответсвии с этим Тоныкок по-казахски. Было много неразгаданных загадок памятника. В связи с эти исследователи старались решить загадки как могли, в меру своих знаний. В статье впервые прочитано много новых слов, написанных сложными графемами и знаками слитных согласных, которые произносятся как ЙР, РҚ. Этими знаками были обозначены слова «УЙРИЛИУ» и «УРКЫ». Также выяснилось, что Тоньюкука зовут КУТЛУК, а правильное чтение должности, ранее прочтенной как шад, является ШАТДУК.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <abstract><p>Тоныкөк жазба ескерткіші Монғолия астанасы Улан Батордан шығысқа қарай 60 шақырым қашықтықта, Тула өзенінің бойында орналасқан. Ескерткішті алғаш рет 1897 жылы Е.Н.Клеменц тауып, ғылыми айналымға қосты. 1898 жылы алғашқы эстампажы жасалды және фотосуреті түсірілді. Осы жылы В.В. Радлов оқып, транскрипциясы мен аудармасын жасады. 1951 жылы С.Е. Малов                 В.В. Радловтың еңбегін орыс тілінде өз түзетпелерімен руна жазба ескерткіштерінің мәтіні бойынша жазылған еңбегіне қосты.  Қазақ тіліндегі зерттеулерін Ғ. Айдаров  жасап, кітапшасын шығарды. Бұл жазба ескерткіштегі мына таңбаны   біз  ЙН деп, осы таңбаға сәйкес бас уәзір есімін Тойнұқұқ деп оқыдық. Ал алғашқы зерттеушілер бұл таңбаны Н дыбысының бір түрі деп болжамдады. Сондықтан Елтеріс қағанның бас уәзірі орысша Тоньюкук болып оқылды да, қазақша Тоныкөк болып қалыптасты. Ескерткіштің құпиясы ашылмаған сырлары жеткілікті еді. Өйткені бұрынғы зерттеушілер өздерінің шамасы келетін деңгейде ғана жұмыс жүргізді. Мақалада күрделі графемалар арқылы жазылған көптеген жаңа сөздер және ЙР, РҚ болып оқылатын бірігіңкі дауыссыздардың таңбалары бірінші рет оқылды. Сол таңбалар арқылы белгісіз болып келген ҮЙРІЛУ, ҰРҚЫ деген сөздер анықталды. Сондай-ақ Тоныкөктің аты ҚҰТЛҰҚ және шад болып оқылған лауазымның дұрыс оқылымы ШАТДҰҚ екені айқындалды.</p></abstract>
                                                            
            
                                                                                                                                                <kwd-group>
                                                    <kwd>Тоныкөк</kwd>
                                                    <kwd>  Тойн</kwd>
                                                    <kwd>  Түрүк</kwd>
                                                    <kwd>  Қаған</kwd>
                                                    <kwd>  Йұқұрұч</kwd>
                                            </kwd-group>
                            
                                                <kwd-group xml:lang="tr">
                                                    <kwd>Tonyukuk</kwd>
                                                    <kwd>  Toyn</kwd>
                                                    <kwd>  Türk</kwd>
                                                    <kwd>  Kağan</kwd>
                                                    <kwd>  Yukuruch</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Tonyukuk</kwd>
                                                    <kwd>  Toyn</kwd>
                                                    <kwd>  Turk</kwd>
                                                    <kwd>  Kagan</kwd>
                                                    <kwd>  Yukuruch</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="ru">
                                                    <kwd>Тоньюкук</kwd>
                                                    <kwd>  Тойн</kwd>
                                                    <kwd>  Тюрк</kwd>
                                                    <kwd>  Каган</kwd>
                                                    <kwd>  Йукуруч</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                                                        </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">1.	Радлов В.В. Атлас древностей Монголии. –С. Петербург, 1892 // Moğolistan Tarihi Eserleri Atlası «TİKA», Ankara, 1995, 80 s.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Малов С.Е. Памятники древнетюркской письменности. М.–Л., 1951, С. 359.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Айдаров Ғ. Тониқуқ ескерткішінің (VIII ғасыр) тілі. Алматы, «Қазақстан» баспа үйі, 2000, 120 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Бекжан О. Білге Тойнұқұқ – Ілтеріс қағанның бас уәзірі және бас қолбасшысы // «Тілтаным», 2010, № 3, 53–61- бб.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Бекжан О. Есік жазуына 2009 жылғы түзетпе және ондағы жаңа ұсақ жазудың мағынасы // «Түркология», 2010, № 1–2, 3–35-бб.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Ежелгі дәуір әдебиетінің антологиясы. Исламға  дейінгі әдеби жәдігерлер. І том. Алматы, 2019, 631б.
 
7.	Бекжан О.Д. Түркі күлбізік жазба ескерткіштері тілінің семиотика-семантикалық негіздері. Алматы, «Қазығұрт», 2015. 368 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">8.	Айдаров Ғ. Орхон ескерткіштерінің тексі. Алматы, «Ғылым», 1990, 219 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Кляшторный С.Г. Терхинская надпись. // «Советская тюркология», Баку, 1980, № 3 (май-июнь), С. 82- 95.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Бекжан О.Д. Қабырғатал-Түркеш жазуының мағынасы. // Түркология», 2020, № 1(99), 18–19 бб.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">References
1.	Radlov V.V. Atlas drevnosteı Mongolıı. S. Peterbýrg, 1892 // Moğolistan Tarihi Eserleri Atlası «TİKA», Ankara, 1995, 80 s.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Malov S.E. Pamıatnıkı drevnetıýrkskoı pısmennostı. M.-L., 1951, S. 359.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Aıdarov Ǵ. Tonıqýq eskertkіshіnіń (VIII ǵasyr) tіlі. Almaty, «Qazaqstan» baspa úıі, 2000, 120 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Bekjan O. Bіlge Toınuquq – Ilterіs qaǵannyń bas ýázіrі jáne bas qolbasshysy // «Tіltanym», 2010, № 3, 53–61- bb.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Bekjan O. Esіk jazýyna 2009 jylǵy túzetpe jáne ondaǵy jańa usaq jazýdyń maǵynasy // «Túrkologııa», 2010, № 1–2, 3–35-bb.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref15">
                        <label>15</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Ejelgі dáýіr ádebıetіnіń antologııasy. Islamǵa  deıіngі ádebı jádіgerler. I tom. Almaty, 2019, 79-84 bb., 631b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref16">
                        <label>16</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">7.	Bekjan O.D. Túrkі kúlbіzіk jazba eskertkіshterі tіlіnіń semıotıka-semantıkalyq negіzderі. Almaty, «Qazyǵurt», 2015, 368 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref17">
                        <label>17</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">8.	Aıdarov Ǵ. Orhon eskertkіshterіnіń teksі. Almaty, «Ǵylym», 1990, 219 b.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref18">
                        <label>18</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Klıashtornyı S.G. Terhınskaıa nadpıs. // «Sovetskaıa tıýrkologııa», Baký, 1980, № 3 (maı-ııýn), S. 82– 95.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref19">
                        <label>19</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Bekjan O.D. Qabyrǵatal-Túrkesh jazýynyń maǵynasy. // Túrkologııa», 2020, № 1(99), 18–19 bb.</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
