<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                <article-categories>
                                            <subj-group  xml:lang="en">
                                                            <subject>Turkish Folklore</subject>
                                                    </subj-group>
                                            <subj-group  xml:lang="tr">
                                                            <subject>Türk Halk Bilimi</subject>
                                                    </subj-group>
                                    </article-categories>
                                                                                                                                                        <title-group>
                                                                                                                        <trans-title-group xml:lang="tr">
                                    <trans-title>ALAŞA HAN – CUCİ HAN</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <article-title>АЛАША ХАН – ЖОШЫ ХАН</article-title>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>KHAN ALASHA-KHAN JOSHI</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="ru">
                                    <trans-title>АЛАША ХАН – ЖОШЫ ХАН</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Abzhet</surname>
                                    <given-names>B.s.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>HOCA AHMET YESEVİ ULUSLARARASI TÜRK-KAZAK ÜNİVERSİTESİ</aff>
                                                            </contrib>
                                                    <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Kudasov</surname>
                                    <given-names>S.zh.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>SILKWAY International University</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20200427">
                    <day>04</day>
                    <month>27</month>
                    <year>2020</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>100</issue>
                                        <fpage>83</fpage>
                                        <lpage>99</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20200427">
                        <day>04</day>
                        <month>27</month>
                        <year>2020</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                <trans-abstract xml:lang="tr">
                            <p>Bu çalışmada Ulıtau bölgesinde gömülü olan “Cuci Han”, “Alaşa Han”ın mezarlarıyla ilgili ülke içinde anlatılan efsanelere dayanılarak Cengiz Hanʼa dair bilgiler  verilmiştir. Halk efsaneleri ve târihi kayıtlara dayanılarak “Alaşa Han”ın mezarının (türbesinin) Cengiz Han’ın gömüldüğü kutsal bir yerde olabileceği ihtimali çok yüksektir. Cengiz Han ve oğlu Cuci Han da dahil olmak üzere tarihte birçok handan Alaş ve Alaşa Han olarak bahsedildiği bilinmektedir. Kazak bozkırlarında yaşayan göçebe Kıpçak kabilelerinin her zaman bir millet olmak, bir devlet kurmak ve  Kazak Hanlığını oluşturmak düşüncesine ve daha sonraki devlet yönetimlerindeki “Alaş” fikrine işaret etmektedir. Göçebe Kazak kabileleri arasında, iktidarı elinde bulunduran bir “töre kurumu” oluşumundan, devlet seviyesine yükselen yöneticilerin rölünün öneminden bahsedilmiştir. Milli kimliğin uyanışında bu tür târihi mekânların tanıtımı önemlidir.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <abstract><p>Мақалада Ұлытау ауданында жерленген «Жошы хан», «Алаша хан» мазарларына байланысты ел ішінде тараған аңыздарды негізге ала отырып, оның Шыңғыс ханға қатысты тұсына мән берілген тырысады. Халық аузындағы аңыздар  мен тарихи жазбаларды саралай келе «Алаша хан» мазары Шыңғыс хан жерленген қасиетті орын болуы мүмкін деген қорытынды жасайды. Алаш пен Алаша хан деген атаумен тарихта бірнеше хандардың аталғандығына, соның ішінде Шыңғыс пен оның ұлы Жошы ханның да осы атаумен аталғандығына назар аударады. Қай кезеңде де Қазақ даласында өмір сүрген көшпелі қыпшақ тайпалары ел болу жолында бір орталыққа бағыну, мемлекет құру жолында «Алаш» атауын ұран етіп көтеріп отырғандығы, сол арқылы Қазақ хандығы құрылғандығы, кейінгі мемлекеттік құрылымдарда да «Алаш» идеясының алға шығып отырғандығына тоқталады. Көшпелі қазақ тайпалары арасында билікті өз қолдарында ұстаған «төрелер институтының» қалыптасуы, сол арқылы мемлекет деңгейіне көтерілу жолында атқарған төрелер қызметінің маңыздылығы туралы ойларын ортаға салады. Мұндай тарихи орындарды насихаттаудың ұлт рухының оянуына тигізер маңызы айрықша екендігіне наза аударады.</p></abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>The author seeks to emphasize his narrative regarding Genghis Khan, based on the legends spread throughout the country about the Dzhil Khan and Alash Khan who are buried in the Ulytau region. Analyzing legendary and historical records, Alasha Khan suggests that this might be Genghis Khan, a sacred place for visitors. It is noted that the name of Alash Khan is mentioned in the history of several khans. The nomadic Kipchak tribes who lived in the Kazakh   steppe   at   any   stage  point  to  the  centralization  of  nationalization, the slogan “Alash” in the name of statehood, the formation  of  the  Kazakh Khanate, and the subsequent idea of “alash” in later state structures. Among the nomadic Kazakh tribes is the creation of the “Tore Institute (white bone)”,  which held power in its hands, thereby emphasizing the importance of the role of Genghisides in their promotion to the state level. It is important to emphasize the importance of promoting such historic sites in order to awaken the spirit of the nation.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="ru">
                            <p>Автор стремится подчеркнуть свое повествование в отношении Чингисхана, основанное на распространенных по всей стране легендах о могилах &quot;Джучи хан&quot; и &quot;Алаша хан&quot;, захороненных в Улытауском районе. Анализируя легенды и исторические записи, Алаша хан предполагает, что этот могила может быть Чингисхана, священным местом для посетителей. Отмечается, что имя Алаш-хан упоминается в истории нескольких ханов, в том числе Чингиза и его сына Джучи. Кочевые племена кипчаков, жившие в казахской степи на любом этапе, указывают на централизацию национализации, лозунг «Алаш» во имя государственности, образование Казахского ханства и последующую идею «алаш» в более поздних государственных структурах. Среди кочевых казахских племен - создание «института торе (белый кости)», который держал власть в своих руках, подчеркивая тем самым важность роли чингизидов в их продвижении на государственный уровень. Важно подчеркнуть важность продвижения таких исторических мест, чтобы пробудить дух нации.</p></trans-abstract>
                                                            
            
                                                                                        <kwd-group>
                                                    <kwd>Алаша хан</kwd>
                                                    <kwd>  Жошы хан</kwd>
                                                    <kwd>  Ұлытау</kwd>
                                                    <kwd>  Таңбалы тас</kwd>
                                                    <kwd>  Қыпшақ даласы</kwd>
                                                    <kwd>  Мемлекет.</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                    
                                                <kwd-group xml:lang="tr">
                                                    <kwd>Alaşa Han</kwd>
                                                    <kwd>  Cuci Han</kwd>
                                                    <kwd>  Ulıtau</kwd>
                                                    <kwd>  Runik taş</kwd>
                                                    <kwd>  Kıpçak bozkırı</kwd>
                                                    <kwd>  Devlet.</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                            <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Alasha Khan</kwd>
                                                    <kwd>  Joshi Khan</kwd>
                                                    <kwd>  Ulytau</kwd>
                                                    <kwd>  Runestone</kwd>
                                                    <kwd>  Kipchak valley</kwd>
                                                    <kwd>  State.</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="ru">
                                                    <kwd>Алаша-хан</kwd>
                                                    <kwd>  Джучи хан</kwd>
                                                    <kwd>  Улытау</kwd>
                                                    <kwd>  Рунический камень</kwd>
                                                    <kwd>  Долина кипчаков</kwd>
                                                    <kwd>  Государство.</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                            </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">1.	Гумилев Л.Н. Древняя Русь и Великая степь. Санкт-Петербург: «Кристалл», 2002. – 768 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Мухамед-Халел Сулейманов, Ильяс Сулейманов. С89Проиндоевропейские корни в казахском языке. Краткий философско-лингвистический справочник. – Алматы, 2010. – 100 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Сейдімбеков А. Күңгір-күңгір күмбездер: Сұлулық туралы сырлар. – Алматы: Жалын, 1981. – 240 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Нығымет Мыңжани / Таңдамалы мақалалар. Алматы: «Мерей» баспасы, 2017. – 176 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Ушницкий В.В. Средневековые народы Центральной Азии (вопросы происхождения и этнической ситории тюрко-монгольских племен). – Казань: Изд-ва «Фэн» АН РТ, 2009. – 116 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Өтеміс қажы. Шыңғыс-наме / Факсимелие, транскрипциясы, мәтіннамалық ескертулер, зерттеу мақалалар В.П.Юдиндікі. Алғысөзін жазған, түсіндірмелері мен көрсеткіштерін жазған М.Қ.Әбусейітова. –Алматы: Дайк-Пресс, 2005. –400 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">7.	Зардыхан Қинаятұлы. Жошы ханның ата тегі төңірегіндегі аңыз бен ақиқат / &quot;Шыңжаң қоғамдық ғылымы&quot; журналы. 2000. № 1. Дереккөзі: https://www.zharar.com/kz/makal/1077-girl.html©www.ZHARAR.com 
8.	Татары, тюрки – иатрясатели Вселенной (Истормя Великих Империи) / Р.Н.Безертинов,-2-е изд, исправление. – Новосибирск: ЦЭРИС. 2001 – 733 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Артықбаев Ж. Источник: https://e-history.kz/kz/publications/view/ borte_hanimnin_zhau_kolina_tusui__5664?fbclid=IwAR3gJmQ4j8itRn17c V16h3kdW1dc-RfDErigMKYrDtHCDM_J9Ga7ugnlA1k © e-history.kz</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Қасқабасов С. Қазақтың халық прозасы. – Алматы: Ғылым, 1984. – 272 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">11.	Улуғбек, Мирзо. Турт улус тарихи. (Б.Ахмадовнинг кириш сузи, изохлари ва тахририда: форс тилидан Б.Ахмадов ва башқ. тарж.) – Т.: Чулпон, 1993 – 352 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">12.	Әбілғазы. Түрік шежіресі. – Алматы: Ана тілі, 2006. – 200 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">13.	Жолдасбайұлы С. Ежелгі және орта ғасырдағы Қазақ елінің тарихы. Жоғары оқу орындарының студенттеріне арналған оқулық./Алматы, С.Жолдасбайұлы «Кітап» баспасы, 2010. – 336 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">14.	Ер Едіге. Қ.Сәтпаевтың алғы сөзімен 1927 жылы басылған. Алматы: Ғылым, 1995. 152 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">15.	https://turkystan.kz/article/50427-alasha-han (15.01.2020)</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
