<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                                                                                                                                            <title-group>
                                                                                                                        <trans-title-group xml:lang="tr">
                                    <trans-title>ESKİ KIPÇAKLARIN VE ÜYSİNLERİN GİZLİ SÖZLEŞMESİ</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <article-title>БАЙЫРҒЫ ҚЫПШАҚТАР МЕН ҮЙСІНДЕРДІҢ ҚҰПИЯ КЕЛІСІМІ (Проблемалық мақала)</article-title>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>THE SECRET AGREEMENT OF THE ANCIENT KIPCHAKS AND UYSUNS  (Problematic article)</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="ru">
                                    <trans-title>ТАЙНОЕ СОГЛАШЕНИЕ ДРЕВНИХ КЫПЧАКОВ И УЙСУНЕЙ (Проблематичная статья)</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Sartkozhauly</surname>
                                    <given-names>K.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>L.N. Gumilyov Eurasian National University</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20190225">
                    <day>02</day>
                    <month>25</month>
                    <year>2019</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>93</issue>
                                        <fpage>114</fpage>
                                        <lpage>125</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20190225">
                        <day>02</day>
                        <month>25</month>
                        <year>2019</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                <trans-abstract xml:lang="tr">
                            <p>M.S. V. yüzyıldan itibaren, Jujan Hanlığı&#039;nın hakimiyeti altındaki Dinlinler (tele) ve Gaoçe (Kıpçak) Konfederasyonları Bumin Kağan liderliğinde 538-540 yıllarında bir birlik oluşturmuşlardır. Bumin Kağan, kurduğu bu birliğin Jujan Hanlığı&#039;nı yıkamayacağını ve bu bakımdan başka bir Türk gücüne ihtiyaç olduğunu farketti. Böyle bir müttefik, Tien Shan Dağları&#039;nın kuzey komşusu olan Üysin Hanlığı idi. Üysin Hanlığı ile ittifakın sonucu olarak, 200 yıllık Jujan Hanlığı’nın iktidarı devrildi.  Bu makalede, eski Türk ve Çin, Bizans ve Fars kaynaklarındaki tarihsel veriler analiz edilmiş ve Bumin Kağan ile Üysin Hanı İstemi arasında gizli bir anlaşma olduğu ortaya çıkarılmıştır. Çalışmada, söz konusu üç hanlığı birleştiren Göktürkler’in dünya tarihinde ortaya çıkması da ele alınmaktadır.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <abstract><p>Біздің жыл санауымыздың V ғасырынан бастап Жужан хандығының қоластындағы динлин (теле), гаочэ (қыпшақ) конфедерациялары Бумынның бастаумен 538-540 жылдары бір одаққа бірікті. Жужан хандығын құлатуға бұл одақтың күші жетпейтінін Бумын қаған түсінген. Сондықтан түрік текті тағы бір қуатты күш қажет болды. Ол күш – Тәңіртауының （Тянь-шань）солтүстігіндегі көршілес Үйсін хандығы  еді.  Үйсін хандығын одақтас етіп  алудың нәтижесінде 200 жыл билік жүргізген Жужан хандығын түріктер құлатты. Сол дәуірдегі көне түрік және қытай, византия, парсы деректеріндегі тарихи оқиғаларға анализ жасай отырып, Бумын қаған мен Үйсін ханы Істеми арасында құпия келісім болғанын автор бұдан бұрынғы еңбектерінде анықтаған. Мақалада осы үш шағын хандықтың бас біріктірген тарихи күресі әлем тарихының аренасына Көк Түрік империясын алып келгені туралы айтылған.</p></abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>In 538-540 years AD Bumin Kagan started to integrate Gaoche (Kipchaks), Dinlins (tele) that were under control of Zhuzhan khanate into Alliance. Bumin Kagan fully assumed the power of Zhuzhan Khanate and inability to overcome it.  It was necessary to find another Turkic force.  Ujsin Khanate that located on the north part of Tian Shan mountains was that ally.  As a result of alliance the power of Zhuzhan Khanate was destroyed, that ruled about 200 years. Due to analyse of historical datas of ancient Turkic ethnics, Chinese documents,  Byzantine  and  Persian  resources of that time, author has discovered  that Bumin kagan and Ujsin Khan Ustemu have concluded a secret agreement. The article is concerned with historical fight of three minor confederations, that integrated into Alliance and it allowed Turkic empire to make a mark on the global stage.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="ru">
                            <p>Начиная с V века нашей эры конфедерации гаочэ (кыпчаки), динлины (теле), находящиеся под властью Жужанского ханства, в 538-540 гг. объединяются в Союз по инициативе Бумын кагана.  Бумын каган осознавал мощь Жужанского ханства и  невозможность одолеть его своими силами.  В связи с этим, возникала необходимость привлечь еще одну тюркскую силу.  Таким союзником являлось Уйсунское ханство, северный сосед со стороны Тянь-Шаньских гор. В результате союза с Уйсунским ханством 200-летнее правление  Жужанского ханства было сокрушено. Благодаря проведенному анализу исторических данных древнетюркских и  китайских, византийских и персидских источников за тот период, автор обнаруживает, что между Бумын каганом и Уйсунский ханом Истеми было тайное соглашение. В статье говорится об исторической борьбе, объединившей  три небольшие конфедерации, которая позволила Великой тюркской империи выступить на мировой арене и  оставить след в мировой истории.</p></trans-abstract>
                                                            
            
                                                                                        <kwd-group>
                                                    <kwd>Динлин (теле)</kwd>
                                                    <kwd>  гаочэ (қыпшақ)</kwd>
                                                    <kwd>  Бумын қаған</kwd>
                                                    <kwd>  Жужан хандығы</kwd>
                                                    <kwd>  Үйсін хандығы</kwd>
                                                    <kwd>  Көк Түрік империясы</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                    
                                                <kwd-group xml:lang="tr">
                                                    <kwd>Dinlin (tele)</kwd>
                                                    <kwd>  Gaoçe (Kıpçak)</kwd>
                                                    <kwd>  Bumin Kağan</kwd>
                                                    <kwd>  Jujan Hanlığı</kwd>
                                                    <kwd>  Üysin Hanlığı</kwd>
                                                    <kwd>  Göktürkler</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                            <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Dinlin (tele)</kwd>
                                                    <kwd>  Gaoche (Kipchak)</kwd>
                                                    <kwd>  Bumin kagan</kwd>
                                                    <kwd>  Zhuzhan Khanate</kwd>
                                                    <kwd>  Uysyn Khanate</kwd>
                                                    <kwd>  Blue Turk Empire</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="ru">
                                                    <kwd>Динлины (теле)</kwd>
                                                    <kwd>  Гаочэ (кыпчаки)</kwd>
                                                    <kwd>  Бумын каган</kwd>
                                                    <kwd>  Жужанское ханство</kwd>
                                                    <kwd>  Уйсунское ханство</kwd>
                                                    <kwd>  Тюркский каганат</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                            </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">1.	Еженхан Б. Түркі тарихына қатысты қытай деректері. Астана. 2006.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">2.	Boodberg P.A. Selected Works Berkeley; Los Angeles. 1979.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">3.	Кляшторный С.Г. Древнетюркские рунические помятник как источник по истории Средней Азии. М. 1964.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">4.	Haussig H.W. Byzantinische Quellen uber Mittelasien in ihrer historіschen Aussag.// Prolegomena to the sourses on the history of pre-islamic Central Asia. Budapest, 1979.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">5.	Beskwith Ch.J. The Tibetian empirein Central Asia. Budapest, 1979.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">6.	Абдрахманов Ә. Қазақстан этнотопонимикасы. Алматы. 1978.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">7.	Кляшторный С.Г. История Центральной Азии и памятники рунические письма. СПб., 2003</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">8.	Сартқожа Қ. Байырғы түрік жазуының генезисі. Алматы. 2003.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">9.	Таскин В.С. Материалы по истории Сюнну. М.,1988.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">10.	Бичурин И.Я. Собрание сведении обитьвших в Средней Азиив древние времена. T .I-III. М-Л, 1950.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">11.	Ahmet Taşağıl. Çin kaynaklarına göre eski Türk boyları . Ankara 2004.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">12.	Бернштам А.Н. Социально-экономический строй Орхоно-Енисейских тюрк. V-VIII вв. М-Л., 1946.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">13.	Го Ши Лян. Ежелгі қытай иероглифтерінің дыбысталуы. Бейжің. 1986.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">14.	Морохоси Т. 中日字典  Қытай-жапон толық (үлкен) сөздігі. Бейжің. 1966-1968.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref15">
                        <label>15</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">15.	Малявкин А.Г. Историческая география Центральной Азии. Новосибирск. 1981.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref16">
                        <label>16</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">16.	Сартқожаұлы Қ. Орхон мұралары. II. Алматы. 2013.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref17">
                        <label>17</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">17.	Сүхбаатар Г. Монгол Нирун улс. УБ., 1992.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref18">
                        <label>18</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">18.	Хандсүрэн Ц. Жужаны түүхийн зарим асудал//Эрдем шинжилгээнии өгүүллүүд. УБ., 1968. -173-197 тал.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref19">
                        <label>19</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">19.	Байқошқарұлы Б. Сартқожаұлы Қ. Үйсін хандығы. Алматы. 2016.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref20">
                        <label>20</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">20.	Ежелгі Үйсін елі (Қытай деректері мен зерттеулері). Үрімжі. 2005.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref21">
                        <label>21</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">21.	Еженхан Б., Ошан Ж. Қазақстан тарихы туралы қытай деректемелері.  I-IV . Алматы. 2006.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref22">
                        <label>22</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">22.	Мырзахан Ж., Ақыштайұлы Ә., Қайыржанұлы К.,  Мұханұлы Қ., Әбілғазыұлы С. Қытай жылнамаларындағы қазақ тарихының деректері. Алматы. 2006.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref23">
                        <label>23</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">23.	Pullyblank Эd. B. Lexicon of Recons-tructed Pronunciation in Early  Middlle Chinese, Late Midlle Chinеse, and Early Mandarin. Vancouver. 1991.</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
