<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                                                                                                                                            <title-group>
                                                                                                                        <trans-title-group xml:lang="tr">
                                    <trans-title>MANLAR’IN ‘MOĞOLLAR’A DÖNÜŞÜM TARİHİ (Tarihsel ve etno-sosyolojik inceleme)</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <article-title>МАҢДАРДЫҢ «МОҢҒОЛҒА» АЙНАЛУ ТАРИХЫ (Тарихи-этносоциологиялық сараптама)</article-title>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>THE HISTORY OF THE FORMATION OF MANG TO THE MONGOLS (Ethnosociology expert)</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="ru">
                                    <trans-title>ИСТОРИЯ ПРЕВРАЩЕНИЯ МАНОВ В ‘МОНГОЛОВ’ (Историко-этно-социологическая экспертиза)</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Nuskabayev</surname>
                                    <given-names>Orazbek</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>HOCA AHMET YESEVİ ULUSLARARASI TÜRK-KAZAK ÜNİVERSİTESİ</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20181227">
                    <day>12</day>
                    <month>27</month>
                    <year>2018</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>92</issue>
                                        <fpage>91</fpage>
                                        <lpage>101</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20181227">
                        <day>12</day>
                        <month>27</month>
                        <year>2018</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                <trans-abstract xml:lang="tr">
                            <p>DNA&#039;nın sosyolojik analizi, Türk halklarının etnojenezinin köklü olduğuna dair tutarlı kanıtlara dayanmaktadır. En eski Türk oluşumlarından biri Man topluluğudur. En başından beri, Manlar, bir askeri, inatçı, acımasız ve zalim insanlardı. Fethedilen topraklarında on devlet kurmuşlardır. Bu ülkelerden biri, antik Çin kaynaklarında, M.Ö. XXIV.-XXIII. yüzyıllarda Manlar tarafından oluşturulan Ngui-go’dur (Nogay Devleti). O devletin içinde olan orman halklarından biri Mancurlar, Manlar’ı «Man’ın eli» olarak adlandırmışlardır. Bunun anlamı «Manlar’ın askeri» gibi idi. Çünkü Mancurların dilinde «eli» kelimesi «asker» anlamına  gelmektedir. Kendi dillerinde «Man» etnos adına “-t” çokluk ekini ekleyerek «Manların çok olduğunu» belirtmişlerdir. Bu bağlamda, bu makalede, &quot;Man&quot; etniğinin rolü, M.Ö. XXIV.-XXIII. yüzyıla tarihlenen Manlar tarafından yaratılan Ngui-go&#039;nun (Nogay Devleti) oluşumu, yöresel mekânı, Mancurların Manlar’a «Man’ın eli» olarak adlandırılması, «Mangıt» adlandırmanın Manların çokluk hali olduğu, zamanla «Man’ın eli» «Moğol» etnik kökenine dönüşmesi gibi konular incelenecektir.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <abstract><p>ДНК – генеологиялық сараптаулар арғы түрк текті халықтардың этногенездік түзілімінің тым тереңде жатқандығын дәйекті дәлелдермен негіздеп берді. Сол арғы түрк текті түзілімдердің қатарында Маң қауымдастығы да аталады. Маңдар әу бастан-ақ жаугершілікке бейім, сотқар, аяушылығы аз, қатыгез әрі соғысқұмар жауынгер жұрт ретінде көрінген. Олар жаулап алған өңірлерінде ондаған мемлекеттердің құрылуына ұйытқы болған. Сондай мемлекеттердің бірі ретінде, көнеқытайлық дерек көздерінде, ж.с.д. XXIV–XXIII ғғ. маңдар құрған Ngui-go-ның (Ноғай мемлекетінің) аты аталады. Сол мемлекеттің құрамында болған орман халықтарының бірі – мәнжүрлер маңдарды «маң қолы» деп атап кеткен көрінеді. Олардың мұнысы «маң әскері» дегендері сияқты. Себебі мәнжүрлер тілінде «қол» түсінігі «әскер» деген ұғымды білдірген. Сонымен қатар мәнжүрлер маңдарды «маңғыт» деп те атаған. Олардың бұнысы «маң» этнониміне өз тілдеріндегі көптік жалғауы «-т» жұрнағын жалғау арқылы «маңдардың көп екендіктерін» білдіргендері екен. Осыған байланысты мақалада арғы түрк текті түзілімдегі «Маң» этникалық қауымдастығының орны мен рөлі, ж.с.д. XXIV–ХХІІІ ғғ. маңдар құрған Ngui-go (Ноғай мемлекеті), оның болмысы, өңірлік кеңістігі, мемлекет құрамындағы мәнжүрлердің маңдарды «маң қолы» атауы, «маңғыт» аталымының маңның көпшесі екендігі, кейіндеу келе «маң қолының» «моңғол» этнониміне нендей себептермен, қандай жағдайда айналғандығының тарихы сараланады.</p></abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>The genealogical analysis of DNA is based on consistent evidence that the ethnogenesis of the Turkic race is deeply rooted. And one of the ancient Turkic generations is called the Mang society, which was formed. Initially the Mang were a military, persistent, ruthless and cruel nation. They conquered the lands of ten formed states and created cohesion. According to ancient Chinese sources in the XXIV-XXIII centuries B.C. one of these countries also named (Nogai State) Ngui-don was created by Manga. At that time the Manchu people called the Mangos &quot;Hand of Mang&quot; and it was the creator of the forest people from that state. This means the type of “warrior Mang”,  because  in   the Manjur language, “hand” meant the “warrior.” In addition, Manchu people were even called Mangos as “Mangut”. With the help of the ending “-t” in the ethnonym of their language they wanted to express that “there are a lot of mans”. Thus, the role and place of the ethnic community &quot;Mang&quot; in the deep-historical Turkic formation (Nogai state) Ngui-do created by Mang in the XXIV-XXIII centuries BC, its reality, living space, name “ Mankura mangus in the state, that Mangut is a significant Manga, as well as the reasons and in which case the ethnonym “Mankola” became “mool” om  were analyzed in this article.</p></trans-abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="ru">
                            <p>Генеалогический анализ ДНК основан на последовательных доказательствах того, что этногенез тюркских народов глубоко укоренен. И один из древнейших тюркских образований называется обществом ман. С самого начала ман были народом воинстенным, настойчивым, безжалостным и жестоким. В завоеванных ими землях сформировали около десяти государств. Одной из этих стран, в древнекитайских источниках, в XXIV-XXIII вв д.н.э. назван Ngui-gо (Ногайское государство), созданное манами. Одним из лесных народов, проживавших в том государстве, маньжуры называли манов, как «маң қолы». Данное название имеет значения «воин манов». Потому что, слово «рука» в маньжурском языке переводится, как «воин». Для выражения «большого количества манов», к этнониму «Ман» добавили окончание множественного числа маньжурского языка “-т”.   В связи с этим, в даной статье анализируется роль и место этноса «Ман», образование Ngui-gо (Ногайского государства), созданное манами в XXIV-XXIII вв д.н.э., его бытие, региональное пространство, название «маң қолы», данное манам со стороны  маньжуров, слово «мангыт», обозначающее множественного количество манов, причина превращения «маң қолы» в этноним «монгол».</p></trans-abstract>
                                                            
            
                                                                                        <kwd-group>
                                                    <kwd>Түрк</kwd>
                                                    <kwd>  Түзілім</kwd>
                                                    <kwd>  Маң</kwd>
                                                    <kwd>  Нохой (ноғай)</kwd>
                                                    <kwd>  Маң қолы (маң әскері)</kwd>
                                                    <kwd>  Моңғол</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                    
                                                <kwd-group xml:lang="tr">
                                                    <kwd>Türk</kwd>
                                                    <kwd>  Oluşum</kwd>
                                                    <kwd>  Man</kwd>
                                                    <kwd>  Nokhoi (Nogay)</kwd>
                                                    <kwd>  Man’ın eli (Manlar’ın askeri)</kwd>
                                                    <kwd>  Moğol</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                            <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Turk</kwd>
                                                    <kwd>  Formation</kwd>
                                                    <kwd>  Mang</kwd>
                                                    <kwd>  Nokhoi (nogai)</kwd>
                                                    <kwd>  Hand of Mang (warrior mang)</kwd>
                                                    <kwd>  Mongol</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                <kwd-group xml:lang="ru">
                                                    <kwd>Тюрок</kwd>
                                                    <kwd>  Формирование</kwd>
                                                    <kwd>  Ман</kwd>
                                                    <kwd>  Нохой (ногай)</kwd>
                                                    <kwd>  Маң қолы (воин ман)</kwd>
                                                    <kwd>  Монгол</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                            </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Байжумин Ж. Тұран. Адамзат қоғамының тарихына көзқарас. – Алматы: Арыс, 2013. – 264б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Бейсенбайұлы Ж. Арғы түрктер ақиқатының ізімен. – Алматы: Қайнар, 2006.– 336 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Далай Ч. Монголын Түүх. Хамаг Монгол-улс (1101–1206 ж). Бірінші дәптер. -  Улаанбаатар, 1966. –123б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Дроздов Ю.А. Тюркскоязычный народ европейской истории. – М, 2011. – 600с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Е Лун-ли. История государства киданей (Цидань го чжи) //Пер. введ. и ком. В.С. Таскина. – М.: Наука, 1979. –237с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Ельницкий Л.А. Скифия евразийских степей. – Новосибирск, 1977. – 134с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Калинина Т.М. Сведения ранних ученых Арабского халифата. – М, 1998. – 24с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Крадин Н.Н., Скрынникова Т.Д. Империя Шингис-хана. – М.: Вост. Лит., 2006. – 557с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Кычанов Е.И. Монголы в VI – первой половине ХІІ в./ /Дальный Восток и соседние территории в средние века. – Новосибирск , 1980. – С. 136-141.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Мэн-да бэй-лу (Моңғол-татарлардың толық сипаттамасы). Пер.и комент. Н.Ц. Мункуева. – М., 1975.- С. 51-52.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Надмид Ж. Монгол хэл, түүний бичгийн түүхэн хогжлийн товч тойм. -Улаанбаатар, 1967. –193б</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Пэрлээ Х. Кидан нар тэдний монголчуудтай  холбогдсон нь. - Улаанбаатар. 1959. – 314б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Салғараұлы Қ. «Күн тегі» мен «Айдың» бауырлары. – Түркология, 2015. №1. – 95-102-б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Тацит. Сочинения. –Москва, 1993. – С.354</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref15">
                        <label>15</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Худжаев А. Из истории древних тюрков / сведения древнекитайских источников. – Ташкент: Изд-во «Тафаккур» АН Республики Узбекистан, 2012. – 218с.</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
