<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!DOCTYPE article PUBLIC "-//NLM//DTD JATS (Z39.96) Journal Publishing DTD v1.4 20241031//EN"
        "https://jats.nlm.nih.gov/publishing/1.4/JATS-journalpublishing1-4.dtd">
<article  article-type="research-article"        dtd-version="1.4">
            <front>

                <journal-meta>
                                    <journal-id></journal-id>
            <journal-title-group>
                                                                                    <journal-title>Türkoloji</journal-title>
            </journal-title-group>
                            <issn pub-type="ppub">1727-060X</issn>
                                        <issn pub-type="epub">2664-3162</issn>
                                                                                            <publisher>
                    <publisher-name>Khoja Akhmet Yassawi International Kazakh-Turkish University</publisher-name>
                </publisher>
                    </journal-meta>
                <article-meta>
                                        <article-id/>
                                                                <article-categories>
                                            <subj-group  xml:lang="en">
                                                            <subject>Linguistics</subject>
                                                    </subj-group>
                                            <subj-group  xml:lang="tr">
                                                            <subject>Dilbilim</subject>
                                                    </subj-group>
                                    </article-categories>
                                                                                                                                                        <title-group>
                                                                                                                                                            <article-title>КӨНЕТҮРКІ РУНА ЖАЗУЫНЫҢ ҚАЗАҚ ТАҢБА-БЕЛГІЛЕРІМЕН ҮЙЛЕСІМДІЛІГІ</article-title>
                                                                                                                                                                                                <trans-title-group xml:lang="en">
                                    <trans-title>SIMILIARITIES OF TURKIC OLD RUNA WRITINGS WITH KAZAKH MANUSCRIPTS</trans-title>
                                </trans-title-group>
                                                                                                    </title-group>
            
                                                    <contrib-group content-type="authors">
                                                                        <contrib contrib-type="author">
                                                                <name>
                                    <surname>Ensegenuly</surname>
                                    <given-names>T.</given-names>
                                </name>
                                                                    <aff>HOCA AHMET YESEVİ ULUSLARARASI TÜRK-KAZAK ÜNİVERSİTESİ</aff>
                                                            </contrib>
                                                                                </contrib-group>
                        
                                        <pub-date pub-type="pub" iso-8601-date="20140620">
                    <day>06</day>
                    <month>20</month>
                    <year>2014</year>
                </pub-date>
                                                    <issue>67</issue>
                                        <fpage>76</fpage>
                                        <lpage>89</lpage>
                        
                        <history>
                                    <date date-type="received" iso-8601-date="20140620">
                        <day>06</day>
                        <month>20</month>
                        <year>2014</year>
                    </date>
                                            </history>
                                        <permissions>
                    <copyright-statement>Copyright © 2002, Türkoloji</copyright-statement>
                    <copyright-year>2002</copyright-year>
                    <copyright-holder>Türkoloji</copyright-holder>
                </permissions>
            
                                                                                                                        <abstract><p>Бұл мақалада көне түркі руна жазуы  Қытай, Шумер жазуларының ізін ала жасалғандығы, ал, бұл тайпа пайдаланған сөздер түркі тілінде молынан кездесетіні, шумерлердің дәстүр-салты, нанымы және көктегі жаратушыға табынуы түркілермен етене туыстас екені арнайы зерттелініп, орнықты тұжырым жасалынады. Өйткені, шумерлер Орта Азиядан қоныс аударғанда өзімен бірге түркі жазуын және олардың наным-сенімін, дәстүрін ала кеткенін маман ғалымдар дәлелдеп берді. Екіншіден, түркі руна жазуының туып, қалыптасуына түркі және қазақ халқының ру-тайпаларының таңба-белгілері едәуір ықпал еткені осы еңбекте салыстырмалы түрде көрсетіліп, тиянақты тұжырым жасалынады. Мәселен, М. Қашқари, Ш. Құдайбердіұлы, Ә. Марғұлан жинаған көне түркі және қазақ тайпаларының таңба-белгілері түркі руна жазуына өте ұқсастығы бұлтартпас дәлел келтіріліп, айқындалды.Көне түркі руна жазуын оқып, сырын ашуға бұрын көне әрпі қалыптасқан, кейін басқа алфавитті игерген шетел ғалымдары белсене араласты. Мысалға, Копенгаген университетінің профессоры, осы көне түркі руна жазуын оқудың тұңғыш кілтін тапқан В.Томсен осындай мақсатта болып, тасқа түсірілген жазуды оқуға зор ынтамен кірісті.  Алайда ол Орхон мен Енисей жазбалары түркі мұрасы екенін білгеннен кейін де түркі алфавитінің шығу тегі арамей (парсы−арамей, соғды) жазуының ықпалымен, соған сүйеніп жасалған деген пікір білдірді. Басқа бір топ ғалымдар, атап айтқанда, Н.Аристов, А.Дж. Эмре, И.А. Батмановтар көне түркі жазуына өзге елдердің әріптік жазуының ешқандай қатысы жоқ, бұл алфавит түркі таңбаларының әсерімен, соған ұқсаған көне түркілердің төл жазуы деген тұжырым білдірді. Профессор С.Е.Малов Енисей жазбалары қырғыз халқының мұрасы екенін атап көрсетті. Бірақ нақты дәлел келтірмейді. Осы еңбекте көне түркі руна жазуы түркілердің ру-тайпаларының таңбалары негізінде жасалғанын семиотека тәсілін пайдаланып, салыстырып зерттеп, орнықты тұжырым жасалынды. Бұл термин грек тілінде «белгі», «таңба» деген мағынаны білдіреді. Семиотека−жалпы таңбалар жүйесін саралайтын ғылым саласы. Қысқасы, көне түркі жазуының туып, қалыптасып, дамыған тұстарын үш кезеңге  бөліп топтауға болады. Біріншісі, Сақ тайпалары бірігіп, дәуірлеген тұс. Екінші, Ғұн руна жазуы. Үшіншісі, қағандық дәуірдегі түркі жазуы.</p></abstract>
                                                                                                                                    <trans-abstract xml:lang="en">
                            <p>This article deals with formation of Turkic alphabet after Chine and Shumer manuscript. The tradition belief and religion of Shumers are the same with Turkic tradition belief and religion the both nations worship to sky. Becouse shumer are from Central Asia and took with themselves Turkic manuscript was founded with the help of Turkic and Kazakh symbols Foreign scientists who had acquired ancient manuscripts and alphabets actively worked on the research of the Turkic old Runa manuscripts. The professor of the Copenhagen university V. Thomson paid great attention to study the written manuscripts on the stones. After being familiar  of the fact that the Orhon Yenisey manuscripts were the heritage  of the Turkic manuscripts., he came to the conclusion that the origin of the Turkish language was closely connected with Aramei (Persian, Aramei, Sogdy).The other group of scientists, namely N.Aristov, A.Jh.Amre, I.A.Batmanov claimed that there is  not any connection between Turkic manuscript and other languages, this alphabet was affected with the Turkic symbols. However, S.E.Malov stated that Yenisey manuscript was the heritage of Kyrgyz nation. But he could not give any reliable sources.This work deals with facts which prove that the old Runa manuscript was originated by the Turkic symbols. It was founded with the help of semiotics. Semiotics originated from Greek, meaning Symbols and signs. Semiotics is the science which studies symbols. And we came to the conclusion that old Turkic manuscripts were founded and developed in three ways:1. Sak period;2. Gun manuscripts;3. Turkic manuscripts.</p></trans-abstract>
                                                            
            
                                                                                        <kwd-group>
                                                    <kwd>Таңба</kwd>
                                                    <kwd>  Ескерткіш</kwd>
                                                    <kwd>  Түркі жазуы</kwd>
                                                    <kwd>  Қазақ таңбалары</kwd>
                                                    <kwd>  Руна жазбалары</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                        
                                                                                                        <kwd-group xml:lang="en">
                                                    <kwd>Mark</kwd>
                                                    <kwd>  Manuscript</kwd>
                                                    <kwd>  Turkic alphabet</kwd>
                                                    <kwd>  Kazakh alphabet</kwd>
                                                    <kwd>  Runa manuscripts</kwd>
                                            </kwd-group>
                                                                                                            </article-meta>
    </front>
    <back>
                            <ref-list>
                                    <ref id="ref1">
                        <label>1</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Аманжолов А. (1996), Түркі филологиясы және жазу тарихы. Алматы: Санат, 127б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref2">
                        <label>2</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Бахти А. (2002), Шумеры, скифы, казахи. Алматы: «Кочевники», , 215 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref3">
                        <label>3</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Бекділдаұлы Ә. Зороатуштра // Қазақ батырлары 1998, № 1.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref4">
                        <label>4</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Быков Ф.С.(1966), Зорождение общественно-политической и философской мысли в Китае. М:   Наука, 240 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref5">
                        <label>5</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Гумилев Л.Н. (1994), Көне түріктер. Алматы, Білім, 502 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref6">
                        <label>6</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Құдайбердіұлы Ш. Түрік, қырғыз-қазақ һәм хандар шежіресі. Алматы:  Қазақстан, 1991, 200 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref7">
                        <label>7</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Қазақ Совет энциклопедиясы. (1977), Алматы: 10-том, , 650 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref8">
                        <label>8</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Қашқари М. (1985), Түрік сөздігі. ІІІ-том. Алматы: Жазушы,  340 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref9">
                        <label>9</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Малов С.Е. (1952), Енисейская письменность тюрков. М.-Л. АНСССР., 370 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref10">
                        <label>10</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Мыңжан Н. (1994). Қазақтың қысқаша тарихы. Алматы: Жалын,</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref11">
                        <label>11</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Марғұлан Ә. (1984). «Тамғалы тас» жазуы». // Жұлдыз №1.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref12">
                        <label>12</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Өмүралыуулу Ч. (1994), Теңирчилик. Б. Крон, 286 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref13">
                        <label>13</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Сартқожаұлы Қ. (2003), «Тасқа түскен тарихтың тарқатылмаған түйіні көп» //  «Қазақ әдебиеті» 14. 11.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref14">
                        <label>14</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Түркістан халықаралық энциклопедия. (2000), Алматы:, 502 б.</mixed-citation>
                    </ref>
                                    <ref id="ref15">
                        <label>15</label>
                        <mixed-citation publication-type="journal">Труды Орхонской экспедиции. Санкт-Петербург.   1892~1899, 210 с.</mixed-citation>
                    </ref>
                            </ref-list>
                    </back>
    </article>
